Duběnkový inkoust

Duběnkový inkoust

Rád zkouším různé pokusy a postupy, a delší dobu jsem měl nachystané duběnky k výrobě inkoustu, avšak k výrobě jsem se dostal až nyní. Tento černo-fialový inkoust používán již ve středověku, nahradil dlouho používaný inkoust ze sazí. Váže se s celulózovými nebo kolagenovými vlákny, takže se nestírá, ale postupem času bledne do sépiové barvy a narušuje podklad, kvůli své kyselosti. Jeho hlavní složkou je suspenze.

Ingredience

Duběnky

Výrůstky (hálky) vyskytující se většinou na listech, větvích nebo žaludech dubů. Obsahují veliký obsah tříslovin (taninů) a vázané kyseliny gallové, která je stěžejní pro výrobu inkoustu. Největší obsah kyseliny gallové mají duběnky rostoucí na žaludech tureckého dubu. Naleznete je všude kde rostou duby. Podle některých receptů jsou lepší malé a těžké duběnky.

Síran železnatý (FeSO4)

Zdroj iontů železa.

Arabská guma

Pryskyřice rozpustná ve vodě. Zabraňuje usazování suspenze a rychlému vsakování (tenká linka). Ulehčuje stékání inkoustu z pera. Částečně zamezuje leptání podkladu, protože obalí jeho vlákna (celulóza, kolagen).

Destilovaná voda

Je důležité použít destilovanou vodu, protože běžná voda obsahuje látky (chloridy, vápník, kovy), které mohou ovlivnit kvalitu inkoustu. V minulosti se používala dešťová voda, víno nebo silné pivo.

Ostatní:

Kampeškové dřevo

Protože duběnkový inkoust není okamžitě plně černý po nanesení na papír, používala se jako přísada vývar z kampeškového dřeva, který je v kyselém roztoku inkoustu žluto-oranžový.

Ethanol

Přidáván při fermentaci a do hotového inkoustu k ochraně před biologickými procesy (plíseň).  Taktéž zabraňuje zmrznutí inkoustu (spíš historický problém písařů) a snižuje povrchové napětí.

Obecná příprava

1. Uvolnění kyseliny gallové z duběnek. Provádí se rozdrcením duběnek a jejich louhováním ve vodě. Vaření urychluje uvolňování kyseliny. Nejefektivnější způsob je fermentace duběnek po několik týdnů.
2. Filtrace
3. Smísení se síranem železnatým – vhodné nechat co nejdéle reagovat (i několik dní) a průběžně míchat
4. Přidání arabské gumy

Konkrétní recepty

– překlad z irongallink.org

Gerolamo Cardano (1501-1576) – De rerum varietate
– Duběnky, 3 hmotnostní díly
– Voda, 30 hmotnostních dílů
– Síran železnatý, 2 hmotnostní díly
– Arabská guma, 1 hmotnostní díl

John de Beau Chesne, M. John Baildon – A Book Containing Divers Sorts of Hands (1571) – Instantní inkoust (1-2 hodiny)
Bílé víno – půl pinty (0,969 l)
Arabská guma – 0.5 uncí/ 14 gramů (rozpuštěné ve víně)
Duběnky (Aleppo galls) – 35 gramů (rozdrcené na prach)
Síran železnatý – 21 gramů

Inkoust připravený vařením (4-5 hodin) – podle Ure

Duběnky – 18 hmotnostních dílů
Síran železnatý – 8 hmotnostních dílů
Arabská guma – 7 hmotnostních dílů
voda – 145 hmotnostních dílů (ml)

„Přidejte 130 dílů vody k rozdrceným duběnkám a za stálého míchání vařte 2 hodiny. Aby se předešlo připálení doplňujte vodu, která se vypařila. Vývar poté můžete ochladit a přefiltrovat. V průběhu filtrace rozpusťte síran a arabskou gumu ve zbylých 15 dílech vody a nalijte směs do filtrátu. Inkoust nezčerná okamžitě…“

Inkoust se může lehce připálit, pokud není voda při vaření průběžně doplňována. Během několika pokusů bylo přidáno 350 ml vody za 2 hodiny. Roztok má tendenci při vaření pěnit, takže použijte větší nádobu a lžíci k seškrabování usazenin na stěnách. Tento recept je připraven z drcených duběnek, ale můžete zkusit duběnky rozbít pouze do menších částí, abyste ušetřili čas. Při chlazení vznikne škraloup, který se odstraní filtrací. Inkoust má také tendenci se usazovat na dně. Kapalina by měla být čistá, nebo při použití namáčecího pera (ne pleněného) ji stačí jen protřepat, aby se sraženina promísila (sraženina by ucpala plnicí pero). Pokud počkáte několik dní před použitím inkoustu, odstín bude tmavší.

Inkoust připravený fermentací duběnek (2 měsíce) – podle Runge

Duběnky – 8 hmotnostních dílů
Síran železnatý – 4 hmotnostní díly
Arabská guma – 2 hmotnostní díly
Voda – 64 hmotnostních dílů (ml)
Větší částí vroucí vody zalijte rozbité duběnky, které pak nechajte fermentovat 2 měsíce. Kapalinu poté odlijte a zbytky duběnek zalijte zbylou vodou. Tyto dva roztoky přefiltrujte a arabskou gumu rozpusťte ve filtrátu. Potom přidejte síran železnatý jako koncentrát.
Sigmund Lehner ve své knize Ink Manufacture uvádí, že k extrakci kyseliny gallové stačí 8 až 10 dní fermentace, načež se roztok uvaří aby se proces zastavil.

Inkoust připravený fermentací duběnek a přidáním kampeškového dřeva (2 týdny)

Kvalitní duběnky – 20 hmotnostních dílů
Kampeškové dřevo – 30 hmotnostních dílů
Síran železnatý – 20 hmotnostních dílů
Arabská guma – 30 hmotnostních dílů
voda – 130 hmotnostních dílů (ml)
„Rozbijte duběnky a nechte je kvasit s 80 díly vody na 14 dní. Poté odlijte kapalinu a zbytek zalijte vodou, aby vzniklo 100 dílů kapaliny. V dalších 50 dílech vody vařte piliny kašpeškového dřeva do doby kdy zůstane 30 dílů kapaliny. Tu pak za horka zfiltrujte a v ní rozpusťte síran a gumu. Roztok smíchejte s extraktem z duběnek (asi přefiltrovaný?). Za několik dní se objeví značná sraženina. Kapalina nad sraženinou je kvalitní inkoust syté černé barvy.“

Hotový inkoust je vhodné uskladňovat v neprodyšné nádobě s malým otvorem, protože oxiduje a vzniká sraženina.

Chemická podstata vzniku inkoustu

Chemické popisy reakce stojící za vznikem inkoustu se mírně liší, avšak ne natolik aby to něco ovlivnilo. Níže uvedené názvy látek jsou přeloženy z angličtiny. České ekvivalenty jsem nenašel, takže mohou být nepřesné.

Duběnky obsahují mnoho kyseliny galotaninové (galotanin) v těch je esterově vázána kyselina galová (někdy i gallová). Hydrolýzou se tato kyselina odštěpí spolu s glukózou, kterou při fermentaci urychluje enzym tanasa (z plísní např. Kropidláku černého). Samotný černý pigment vzniká ve dvou fázích. Síran železnatý s kyselinou galovou produkuje galát železnatý a kyselinu sírovou (respektive její ionty) avšak téměř okamžitě dochází k reakci galátu železnatého s ionty kyslíku za vzniku pyrogalátu železitého a vody. Výsledný roztok je kyselý a často obsahuje přebytek síranových a železných iontů, které reagují s kyslíkem. Výsledkem reakcí jsou pak hydroxidové anionty nebo kyselina sírová které narušují celulózová vlákna.

Chemická reakce při vzniku duběnkového inkoustu

Zdroje a zajímavé odkazy:

Flickr.com galerie Homemade inks – Teri Fiber Drunk
irongallink.org – Make ink – Take half a pinte of water …

The Real World of Chemistry – Iron Gall Ink

Science in School – Monastic ink: linking chemistry and history

Old Ink recipes

Materials and Techniques of Manuscript Production

Making The Book Of Ecclesiastes

Slované.cz – Psaní na pergamen

Vesmír.cz – Duběnkový inkoust

Martina Andryková – K výrobě inkoustu a recepturám v českých zemích do 16. století – Bakalářská práce

Hana Zemanová – Duběnkový inkoust – Bakalářská práce

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..