Ebonizace dřeva: železnatění

Je známo mnoho způsobů jak začernit dřevo, tato metoda je převážně založena na reakci mezi tříslovinami (taniny) a ionty železa. Princip je stejný jako u duběnkového inkoustu, z toho důvodu je problém budoucí degradace dřeva a narušování povrchové úpravy na něm.

Po několika pokusech jsem zjistil, že reakce dřeva pouze s železem ve vodě je mnohem kvalitnější, avšak velmi zdlouhavá. Dvojité moření prvotním louhováním dřeva ve vývaru čaje nebo duběnek a následné napuštění síranem železnatým je velmi rychlé, ale tón černé je spíše do modra a zabarvení se nedostane příliš do hloubky.

Dalším zjištěním je, že nejvíce začerněné je jádrové dřevo a běl zůstane šedá. Další rozdíl je v průniku zabarvení, jádrovému dřevu to trvá déle a mnohdy je černé jen na povrchu, bělovému to trvá krátce.

Několik fotografií černěného dřeva. V tomto případě jsem použil ořechové dřevo, ocelovou vlnu a prach, ocet (urychluje reakci, ale způsobuje další poškození dřeva). Po nějaké době jsem přidal i síran železnatý. Černění zabralo cca. 3 měsíce skrz tloušťku 3-6 mm.

Černění dřeva železem - lázeň s vlnou

Černění dřeva železem – lázeň s vlnou

Černění dřeva železem - vyplachování

Černění dřeva železem – vyplachování

Černění dřeva železem - průřez desek

Černění dřeva železem – průřez desek

7 comments on “Ebonizace dřeva: železnatění

  1. Kubajz 25 října, 2015 8:36

    Zdravím, chtěl sem provést to samé, nakoupil jsem ocelovou vlnu, zalil octem a nechal stát…. po dni mi přijde že to je pořád stejný roztok a nic se nekoná… žádná změna – oxidace vlny atd. Chtěl bych se zeptat jestli na to máte nějaký fígl. Díky!

  2. admin 25 října, 2015 11:24

    Chvíli to trvá, žádný fígl na to není. Ale stejně, to černání dřeva trvá dlouho, takže je potřeba vyčkat.

  3. Michal 27 února, 2016 14:49

    Zdravím, myslíte že se mořidlo vlna+ocet dá použít na zabarvení pracovní desky v kuchyni? Bude to nějak zdraví škodlivé?

    Děkuji

  4. admin 27 února, 2016 15:00

    Nevím o tom, že by to mohlo být škodlivé. Avšak alternativou může být mořidlo vhodné na dětské hračky.

  5. Martin Havelka 23 června, 2016 10:02

    Dobrý den,
    ať jsem hledal, jak jsem hledal, tak podrobnější info o ebonizaci dřeva jsem našel jen u Vás. Zmiňujete „klasickou metodu“ (voda + železo). Pak zmiňujete i postupy urychlení.
    Co mne ale zaráží je další postupný rozklad dřeva, který má dopad na povrchovou úpravu. V minulosti ale vytvářeli náhražky ebenu tak, že i mistři měli problém to poznat a současně některé kusy přežívají do dnes. Tzn. že uměli ebonizovat a zároveň nespustit trvalý rozpad dřeva. To dělali jen to klasickou metodou (voda + železo?) Jak dlouho to trvá třeba v průřezu 1 cm? Proběhne to třeba za rok?
    Jinak pokud máte nějaký odkaz na podrobný návod – uvítám …:))
    Díky moc.
    Martin Havelka

  6. admin 24 června, 2016 17:37

    Pane Havelko,
    tento chemický proces je podobný jako u výroby dubenkového inkoustu, který také popisuji. Takže je možné částečně zamezit degradaci vylouhováním v čisté vodě atp. Koukl bych se na postup konzervace duběnkového inkoustu, který také leptá papír. Jinak znám i postup, kdy se dřevo louhuje v tříslovinovém roztoku (tanát, vývar z čaje, duběnek) a následně v soli železa. V tomto případě bych ale použil ze začátku slabý roztok železa aby se dostalo do hloubky. Koukněte se i do staré příručky zde. Jeden centimetr dřeva by měl po pár měsících být černý, ale záleží na typu a hustotě dřeva. Musíte vyzkoušet.

  7. Martin Havelka 7 září, 2016 14:03

    Je to dobrá alchymie – jdu zkoušet.
    Díky moc.
    M.H.

Zanechat odpověď

Emailová adresa nebude publikována.

Můžete použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>