Restaurování: rokokový rám

Tento článek se týká předmětu restaurování během studia ve škole, a to rokokového, obrazového rámu asi z konce 18. století.  Rám je oválný s obrazem sv. Jana Nepomuckého, polychromován šedě a zlatem. Motiv rámu je typicky kroucený, s růžencovým ornamentem. Rám je vlastněn kroměřížským arcidiecézním muzeem (IČ 1171, š. 98cm, v. 120cm), avšak původ není zcela znám, pouze domnělý v kostele Všech svatých v Hradisku u Kroměříže.

V původním stavu byl rám a obraz silně poškozen. Rám byl v mnoha místech zborcený a pokroucený, kvůli tomu vznikly mezery v rohových spojích. Vrstvy desek z kterých je tvořen se od sebe na mnoha místech odlepily. Čtvrtá vrstva, která tvoří nejvyšší části reliéfu, je z většiny ztracena a vrchní část nad rámem zcela úplně. Polychromie byla taktéž poškozena.

V průběhu vlastního restaurování mi zpočátku opět pomáhal spolužák Petr Grenar. Před naším převzetím byla polychromie zajištěna a my začali s rozlepováním jednotlivých vrstev rámu, protože nemělo smysl vstřikovat lepidlo do spár. Spoj by byl nekvalitní kvůli nečistotám a prachu, které se tam usadily. Po rozlepení se styčné plochy očistily a rám se postupně slepil. Dřevo bylo však pokroucené, proto se na mnoha místech muselo dojít ke kompromisu, kdy byl úskok co nejméně viditelný.

Menší uskočené části jsem  odřezal a přilepil opět na místo tak aby hrany pasovaly. Po celkovém slepení se zbylé spáry zaplnily novým dřevem a dořezaly podle okolního reliéfu.

Dalším krokem bylo doplnění chybějících částí řezby. Některé části jsem měl již vyřezané, jednu růži již vytvořila spolužačka Adéla Vymazalová v předešlém řezbářském kurzu, další jsem musel vytvořit. Protože většina vrcholových částí řezby chybí, doplňovat je není lehký úkol. Musím vycházet z křivek reliéfu, aniž bych narušil rovnováhu ornamentu. Doplňující části vytvářím bokem, nebo je v hrubém tvaru nalepím přímo na rám a dotvaruji.

Vzhledem k tomu kolik zbývá na rámu ještě práce, v tomto semestru to nejsem schopen stihnout. A to nemluvím o vrchní části rámu, která nepochybně tvoří až čtvrtinu výšky. Z toho důvodu jsem udělal menší průzkum abych něco přenechal dalšímu kdo bude rám restaurovat. Po dlouhém hledání rámu s podobným ornamentem, jsem narazil na publikaci Olomoucké baroko vydané ke stejnojmenné výstavě, která proběhla v roce 2010/11. Zde jsem nalezl fotografie dvou rámů z kostela Sv. Jiljí ve Dvorci (okres Bruntál). Datované do pozdního 18. století, s obrazy Josefa Ignáce Sadlera.

Tyto rámy mají velmi podobný ornament, proto jsem je využil k rekonstrukci chybějící části.

V dalším semestru mi vypomohl řezbář Petr Novotný, který vytvořil největší doplněk vrchní části rámu. Oprava konstrukce rámu byla hotova v listopadu 2014, dále byl rám pokryt křídovým podkladem pro budoucí zlacení a polychromii.

Původní stav rámu bez obrazu

Původní stav rámu bez obrazu

Fotografie rámu z katalogu Olomoucké baroko

Fotografie rámu z katalogu Olomoucké baroko

Studie finální podoby rámu

Studie finální podoby rámu

Finální stav opravy konstrukce

Finální stav opravy konstrukce

Zanechat odpověď

Emailová adresa nebude publikována.

Můžete použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>